|
|
Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních procesů 19. století se zkondenzoval v krátkém a intenzivním střetu v létě 1866, kdy se v důsledku zvýšení hustoty dopravní infrastruktury a zavedení nových komunikačních a infrastrukturních sítí svět zdál „menší“ a „rychlejší“. Esej přináší analýzu dobového diskurzu, který autoři chápou nejen jako rámec, v němž se odehrávaly vzpomínky a události, ale také jako produkt těchto mnemonických procesů.
|
|
|
Krajina jako fixátor lidské paměti – příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Vztah člověka a krajiny v 19. století bývá obvykle nahlížen prizmatem fundamentálních soudobých fenoménů, tedy v první řadě průmyslové revoluce, budování a zahušťování železniční sítě a urbanizace. Autoři se ve svém příspěvku zaměřují na jinou rovinu, a sice přiblížení toho, jak se krajina proměnila vlivem válečných událostí a vlivem rozvoje dobové paměťové kultury a historismu. Za příklad jim v tom slouží dějiště největší bitvy 19. století na českém území, bojiště z prusko-rakouské války u Hradce Králové (Sadové). Na jeho příkladu pak demonstrují proměnu někdejšího válečného pole ve specifické pietní a sepulkrální lokalitu a následně památkovou oblast, jejíž existence přečkala nejen poryvy 20. století, ale především se stala vlivným fixátorem paměti na válku z roku 1866 nejen v bezprostředním regionu. Přičemž krajina sama, od 19. století vlivem památkové péče zásadněji nezměněná, je podle jejich soudu důležitým faktorem této recepce.
|
|
|
Město v klauzuře aneb Pevnostní kapitola v dějinách Hradce Králové v 19. století
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Liberalizační politicko-společenská transformace v 60. letech 19. století s sebou přinesla zrod struktur a institucí, které v mnoha případech tvoří rámec občanské společnosti dodnes. V habsburské monarchii a tudíž i v českých zemích se tehdy utvářely společenské vztahy a vazby nejen na státní a národní úrovni, ale i v rámci obecních komunit. V našem příspěvku bychom se rádi na příkladu Hradce Králové zaměřili na omezující, nebo naopak aktivizační rámce, v nichž vznikal sociální komplex měst, která byla současně vojenskými objekty, tj. pevnostmi. Třecí plochy mezi správními kompetencemi vojenské a samosprávné instituce zde získávaly na brizanci zejména v souvislosti s postupným ústupem dominantní role pevnostního velitelství a naopak ziskem sebevědomí městské samosprávy tváří v tvář válečným událostem prusko-rakouského konfliktu.
|
host ::
RSS.